|
|
Metodika archivního průzkumu uměleckých děl druhé poloviny 20. století ve veřejném prostoru
Říhová, Vladislava ; Křenková, Zuzana
Cílem metodiky je seznámit odbornou veřejnost s možnostmi archivního výzkumu uměleckých děl druhé poloviny 20. století, umístěných v architektuře a veřejném prostoru. Její vznik souvisí se stále aktuálnějšími problémy zachování těchto výtvarných realizací. Spektrum využitelných písemných a obrazových pramenů sahá od soukromých archivů a pozůstalostí výtvarníků nebo architektů, přes různě důkladnou dokumentaci regionálních muzeí a galerií, po fondy zachycující oficiální schvalovací procesy děl. Ty probíhaly na úrovni státních orgánů (národních výborů) a v rámci agendy profesních organizací. Text poskytuje základní orientaci v archivních fondech. Zaměřuje se především na systematičtější možnosti bádání v archiváliích podniku Dílo Českého fondu výtvarných umění. U tohoto původce, který v socialistickém státu od roku 1954 centrálně spravoval objednávky uměleckých zakázek, je možné díla sledovat nikoliv osaměle, ale v širším kontextu jejich vzniku, v rámci jednotlivých regionů atp. Do metodiky zařazujeme členění regionálních fondů tohoto typu a představujeme zde charakteristické druhy archiválií, které je možné při bádání využít.
Plný text:  PDF
|
|
|
Institucionální kritika a její projevy ve vybraných dílech českého a slovenského umění
Remešová, Anna ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Štefková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá diskurzem institucionální kritiky, který sleduje od jeho vzniku až po projevy v dílech Dominika Langa a Romana Ondáka. Postupně sleduje vývoj utopických myšlenek o funkci a výstavbách galerijních a muzejních institucí. Nejprve je rozebrána situace na Západě v době předcházející dvacátému století. Následující kapitoly se zaměřují na české prostředí, a to na vznik a vývoj Národního muzea a Národní galerie. Stručně je také zmíněna diskuze kolem institucionální definice umění, jíž se v 60. letech 20. století v anglo-americké teorii umění věnovali Arthur Danto, George Dickie a Richard Wollheim. Druhou část práce tvoří kapitoly o vzniku a významu děl institucionální kritiky v západním umění, větší pozornost je věnována osobnostem Hanse Haackeho, Marcela Broodthaerse a Michaela Ashera. Poslední podkapitola popisuje kontext institucionální kritiky v Československu, důvody její možné absence, a v neposlední řadě analyzuje vybraná díla českého umělce Dominika Langa a jeho slovenského kolegy Romana Ondáka.
|
|
|
Rudolf Němec - Otisk, silueta, rastr
Jindrová, Tereza ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Tereza Jindrová: Rudolf Němec - otisk, silueta, rastr Abstrakt Práce pojednává o díle malíře Rudolfa Němce (narozen 19. 5. 1936). Zameřuje se na jeho tvorbu v období od poloviny šedesátých let do konce let osmdesátých a sleduje umělcovu tvorbu malířskou, ale také jeho práce na papíře a další experimenty i v jiných médiích (fotografie, film, objekt, akce). Práce poskytuje hlubší formálně analytický a interpretační vhled do tvorby Rudolfa Němce a klade ji do souvislosti především s proudem tzv. nové figurace.
|
host ::
RSS.